Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

pondělí 31. října 2016

Má sbírka vůní YSL

Už je to víc jak 5 let, co jsem dostala svůj první high end parfém. A byla to zrovna Parisienne od YSL. Za tu dobu mi prošla rukama spousta vůní, ale právě Parisienne beru jako celoroční stálici, ke které se vždy ráda vracím. I proto jsem zatoužila zkusit další vůně této značky a neváhala si koupit jejich miniatury. Kromě Parisienne jsem zkusila i legendární Opium, Manifesto, Paris, Baby Doll a letošní novinku Mon Paris. Jaké jsou?


Na popisování vůní asi nejsem žádný expert. Navíc na každém voní parfém, EDP či EDT jinak. Ale tipuji, že výdrž a celkové vyznění vůně popsat dokáži. Takže jdeme na to.

Parisienne (uvedena na trh v roce 2009)

O Parisienne jsem tu už jednou psala, když jsem měla první zmíněné balení. Ale proč se na ni nepodívat s odstupem času?

Varianta EDP nabízí dlouhotrvající směs brusinek, ostružin, růže, pivoňky, fialky, vřesu vetiver, pačuli, vinylu, santalového dřeva a pižma. V počátku z ní nejvíc cítím právě růži, brusinky a fialku. V té době je nejvíce ovocná. Později se začne zjemňovat na sametově květinově dřevitou vůni plnou pivoněk, santalového dřeva a pižma. V této skladbě pak dokáže přetrvat téměř celý den (cca 10 hodin), kdy jsem schopna ji stále vnímat. Oblečení ji z kůže dokáže dobře pohltit a tam zůstane až do vyprání.

Pro mě je Parisienne zosobněním lehkosti a elegantní hravosti. Vybavím si mladou ženu, která je svém chápání světa napřed od ostatních vrstevnic, povznesená nad obyčejné malichernosti. Je šarmantní, koketní. Je to Pařížanka.


Opium (představeno v roce 1977, redesign flakonu a vůně 2009)

Favoritka loňského podzimu a zimy. Aby ne. Její kompozice se na léto nehodí a vyloženě si žádá chladné měsíce, kdy dokáže navodit pocit útulnosti, komfortu a hřejivosti. V opiovém elixíru najdete bergamot, mandarinku, konvalinku, karafiát, jasmín, pryskyřice opoponax a myrhu, jantar a vanilku. Celek slušná divočina, co říkáte? Aby ne, Opium nabízí nezapomenutelný zážitek. 

Black Opium mi nevoní a přijde mi tuctová. Původní Opium oplývá ale jinými grádami. Byla jsem až sama překvapená, že mi voní. Není to typická mainstreamová vůně, spíš naopak. Na první přičichnutí byste ji zařadili mezi pánské vůně, navíc staromódní jako dědečkův Old Spice. Asi jsem vás teď spíš odradila, že? A nechápete, co na Opiu mám. Nuže, líbí se mi jeho tajemnost a temnost. Vydestilovaná dekadence vonící po omamných pryskyřicích a těžkém jasmínu. Tohle je vůně, která se nezapomíná. Originální, dráždivá, svádivá. Stejně jako Emily Blunt, která je její tváří (kdo má pro ni taky slabost?). 

Přestože se jedná o EDT, vydrží neskutečně dlouho stejně jako dojem, který zanechává. Není pro každého, ale to ji na originalitě jen přidává.


Paris (představena roku 1983 a od té doby nezměněna!)

Paříž. Co je Paříž? Město umělců? Módy? Eiffelovy věže? Všudypřítomných kaváren s elegantními lidmi usrkávajícími silnou kávu a přikusujícími croissant? Paříž dokáže být romantická, ale také špinavá a přeplněná. Vždyť v ní žije víc jak 2 miliony lidí! Ale parfuméři z Yves Saint Laurent v ní viděli město oplývající lehkostí, zamilovaností, vzduchem protkaným vůní zahrad a stromů. Šarmantní, ikonické, své. A přesně taková je i vůně Paris.

Vůně, kterou za sebou zanechává, je protkána především fialkami. Ty vnímám ze všech nejvíc. Kyselost jim ovšem dodává bergamot, jehož sílu se snaží přebít skupina ikonických květin - růže, hyacint, lilie, pomerančový a limetkový květ, jasmín, konvalinky, kakost, heliotriop, kosatec nebo ylang-ylang. A do této úžasné zahrady byl přinesen i jantar, cedr, santalové dřevo nebo pižmo. Kompozice této EDT je ohromně rozmanitá a bohatá stejně jako Paříž. Výdrž by si už jen pro své jméno ale zasloužila větší. Přeci jenom Paříž zanechává dojem celý život a ne jen průměrně dlouho jako jiná města/vůně. I přesto si však u mě místo našla a to především pro ty jemně pudrové fialky.


Mon Paris (benjamínek mezi vůněmi - 2016)

Stejně jako u Paris, Parisienne (a vlastně i Opia, pokud mi někdy dojde, stačí ho přeci jen malinko), ani u Mon Paris bych se nebránila většímu balení. Bohužel se do našich parfumerií zatím nechystá (info z Douglasu a Sephory). Až budu na cestách, ráda se po ní určitě podívám. Zatím mi musí stačit miniatura. 

Mon Paris je svým způsobem druhá největší mainstreamovka (hned po Baby Doll) z mých 6 YSL vůní. Je převážně ovocná s jemnými květinovými tóny, které oplývají lehkostí jako sotva rozvité květy v trávě pokryté ranní rosou. Cítím z ní především maliny (a ty mám z ovoce nejraději!), hrušky a pivoňky. V zastoupení najdete i jahody, mandarinky, pomeranč a bergamot, který ovocné hlavě dodává trochu na ostrosti. Dále pak jedovatý durman, opojný jasmín, pomerančový květ, cedr, pačuli a bílé pižmo. Je uváděna i vanilka, ale na tu mé čichové buňky (naštěstí!) nenarazily. Nepatřím mezi její příznivce.

Tahle verze Paříže není tak tajemná a chladivá jako Paris a ne tak elegantní jako Parisienne. Je hravá. Koketní. Spontánní. Nehodí se podle mě pro opravdovou dámu, spíš pro mladou ženu, která se teprve rozkoukává po světě, ale zároveň naprosto přesně ví, co chce. Chce se bavit. Nechce se vázat, ale chce zanechat dojem. Ostatně výdrž je na ovocnou kompozici velmi dobrá (jedná se o EDP). Tak směs opojného ovoce a jemných květinových tónů vnímám já. Za mě velmi příjemná záležitost, která jistě potěší většinu příznivkyň sladších ovocných (ale ne bolehlavových) vůní. 


Baby Doll (vůně nového millénia, 2000)

Mohli parfuméři YSL vymyslet příhodnější název pro tuto slaďoučkou vůni, jejíž flakón vypadá jako miniaturní skleněná káča? Baby Doll v provedení EDT se vyznačuje spoustou šťavnatého ananasu a černého rybízu, kterému zdárně sekunduje růže a frézie. Dále pak jablka nebo pomeranče. Uváděnou konvalinku či vanilku v nich necítím ani trochu. Citlivější nosánky by mohly zaznamenat i heliotrop, santalové dřevo, fazolky tonka (mimochodem, dokáže někdo popsat jejich vůni??) nebo cedr. Oproti Paris vypadá kompozice Baby Doll poněkud chudě a bohužel taková se mi i zdá. Neurazí a nikterak nenadchne.

Popsala bych ji jako typickou ovocnou vůni, která by své místo našla spíš v drogérii než parfumérii. Evokuje ve mně levné body spreje Adidas v jednoduchém skleněném flakónu, které měla drtivá většina mých spolužaček ze střední a jež jsem bytostně nesnášela (násilné spojení sportovního stylu a elegance). Výdrž není nikterak valná a myslím, že je ze všech šesti uváděných vůní nejslabší. Sama si ji někdy dám, například v létě, ale znovu bych ji mít nemusela. Především kvůli tomu, že mi nepřijde nijak originální. A výdrž taky stojí za pendrek.


Manifesto (uzřelo světlo světla roku 2012)

Na závěr jsem si nechala nejméně oblíbenou vůni. Proč? Vanilka! Těžká, sladká, vše přebíjející. A vanilku já nerada. Je velmi, velmi výrazná a strhává na sebe téměř veškerou pozornost. Tu se marně snaží překrýt svěží zelené tóny limetky a jasmínu. Najdete v ní údajně i černý rybíz, tajemnou fazolku tonka, santalové a cedrové dřevo. Veškerá svěžest se velmi rychle rozplyne a po zbytek dne (ve sprše na mycí houbu radši přitlačte, jinak to budou dny dva) zanechává pouze sladkou krémovou vanilkou, velmi hřejivou. Ideální na sychravé zimní dny. Pro někoho možná výhra, pro mě ne. Obecně jsem spíše na květinově-kořeněné vůně a vanilkové či ovocné nejsou nic pro mě. Asi se k nim musí dospět. Ostatně, jak kamarádka pronesla, Manifesto se hodí spíš pro starší dámy. Mladým děvčatům nebo ženám před třicítkou podle mě nesluší. Stejně jako Chanel No. 5. K tomu se taky musíte věkem dopracovat.


Na závěr musím přiznat, že jsem si pro vůně YSL udělala tak trochu slabost. Baví mě celá značka i neurotický návrhář, který za ní stál. Vůně jsou pro mě ikonické, nezapomenutelné a to hlavně první čtyři. Po nich sahám velmi ráda a pokud vašemu nosu sednou, jděte do nich.


6 komentářů:

  1. Krasna sbirka! Ja na vune moc nejsem, ale rada si poctu. Hezky napsano!

    Mej se krasne!

    OdpovědětVymazat
  2. Úžasná sbírka! Já jsem si vždycky říkala, že je zbytečné utrácet tolik peněz za drahé parfémy, ale jen co jsem si koupila svoji první dražší vůni, tak už mi to vůbec zbytečné nepřijde, naopak :)).
    BeautyOfLife blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Měla jsem to stejně. Ale pak člověk zkusí dražší kousek a vidí ten rozdíl. Většinou se tak rychle nekazí a vůni nezmění roky, aniž by byly nepříjemně nakysle cítit po alkoholu.

      Vymazat
  3. Já vůně a parfémy ráda střídám a potřebuji jich opravdu hodně, protože každý den mám náladu na jinou vůni. Z toho důvodu se u mě najdou jak lehké body spreje, tak drogerkové značky a jen pár drahých parfémů, které mě zaujaly natolik, že jsem se rozhodla do nich investovat. Z vůní YSL mi voní asi jen Black Opium a podle popisu by mi to klasické spíš nevonělo. Každopádně o parfémech si vždy ráda počtu a pokochám se flakonky :-) Hezký článek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji! Taky jich mám celkem dost. Z drogérky snad nic, ale mám slabost pro vůně Yves Rocher :)

      Vymazat
  4. Parisienne jsem taky měla, když vyšla, ale nakonec mě po roce omrzela, tak jsem jí poslala dál. Jak voní fazole tonka nevím, ale vím, že vůně, co jí obsahují, mi moc voní, hlavně v zimě.

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za každý komentář :) Mám z nich radost - z chvály i kritiky :)

Mojí reklamou je jen má vlastní práce na blogu, ne vkládání odkazu mého blogu do každého příspěvku na jiném blogu. Neobtěžuji tím jiné. A vy, prosím, tím nebtěžujte mě a mé čtenáře. Odkazy na blogy (giveaway nebo články mimo téma) budou na blogu mazány. Prosím, zaplaťte si inzerát v novinách nebo na Facebooku a komentujte k tématu. Děkuji :)